V tibetském buddhismu se často vyskytuje osm šťastných symbolů. Osm symbolů může být znázorněno jednotlivě, v páru, po čtyřech nebo všech osm najednou. Pořadí se může lišit v různých tradicích. Můžeme se s nimi setkat v tibetském umění, na posvátných místech či v buddhistických klášterech. Stejně tak je lze najít najít na nejrůznějších předmětech, na nábytku i na předmětech denní potřeby.

Symboly mají svůj původ ve starověké Indii, protože zastupují obětiny, které byly darovány králi v den inaugurace. V buddhismu reprezentují obětiny, které Buddha získal od významných védských bohů poté, co dosáhl osvícení.

1. DRAHOCENNÝ SLUNEČNÍK

Jedná se o tradiční symbol královského majestátu a ochrany. Chrání před horkem a sluncem a tedy chrání před utrpením. Rozevřený slunečník nad hlavou značí úctu a vážnost. Buddha bývá zobrazován s velkým bílým slunečníkem nad hlavou, který chrání cítící bytosti před iluzemi a strachem.

Typický buddhistický slunečník má obvykle rukojeť ze santalového dřeva bílé nebo červené barvy. Špička je zakončená lotosem či drahokamem. Kopulovitý tvar slunečníku je z bílého nebo žlutého hedvábí. Z okraje slunečníku visí pestrobarevné stuhy. Kupolovitý tvar značí moudrost a visící stuhy soucit.

2. PÁR ZLATÝCH RYB

Vyobrazení dvou ryb má svůj původ ve staré Indii, kde se nachází dvě posvátné řeky Gangu a Jamanu. Odkazují i k polaritě, kterou představuje mužský a ženský princip.

Ve vyobrazeních se ústa ryb většinou dotýkají. Ryby jsou znázorněny symetricky často ve formě kapra, protože je po celé Asii považován za posvátnou rybu díky své elegantní kráse, velikosti a délce života.

V buddhismu reprezentují štěstí a volnost, protože i ryby ve vodě jsou zcela svobodné. Ryby se i rychle množí, takže jsou symbolem i plodnosti a hojnosti. Kdo praktikuje buddhismus, nemusí proplouvat řekou utrpení.

3. ČÍŠE

Zlatá číše či nádoba nevyčerpatelných pokladů má svůj původ v indické hliněné nádobě na vodu. Má ploché dno, kulovité tělo, úzké hrdlo a vroubkovaný horní okraj.

Tibetská číše je často zlatá a bohatě zdobená. Uzavírá ji drahokam, tedy kámen plnící přání. Tento kámen též symbolizuje jednotu tří klenotů – buddhy, dharmy a sanghy. Uvnitř číše se nachází bezedné množství pokladu ve formě dalších drahých kamenů.

Číše symbolizuje dlouhý život, prosperitu a hojnost. Nezáleží na tom, kolik pokladu se z ní vytáhne, nikdy z ní neubude.

4. LOTOS

Lotos je rostlina, která vyrůstá z bahna a na hladině vytváří krásné květy. Květ se otevírá a zavírá podle slunce. V buddhismu bývá zobrazován se 4, 8, 16, 24, 32, 64, 100 či 1000 okvětních lístků. Barva bývá často bílá, ale může být též růžová, žlutá, zlatá, modrá i černá. Buddhové a bódhisattvové sedí v lotosových trůnech. Lotosový květ může být držen v rukou.

Plně rozkvetlý lotos je symbolem osvícené „rozkvetlé“ mysli. Představuje čistotu těla, řeči a mysli navzdory bahnu, které nás obklopuje. Trůny z lotosu ukazují na vznešenost a čistotu bytostí.

5. PRAVOTOČIVÁ ULITA

Ulita bílé barvy, která se stačí doprava po směru hodinových ručiček. Ve staré Indii oznamovala světu udatnost bohů. Obvykle směřuje vertikálně a je ve spodní části ozdobená stuhou. V horizontální poloze je schránkou na parfémy.

Ulita je hlasem dharmy, buddhova učení, které se dostává do všech směrů, podobně jako zvuk. Připomíná žákům, aby nepolevili v úsilí dosáhnout osvícení.

6. NEKONEČNÝ UZEL

Uzel nemá žádný počátek a konec. Nazývá se též někdy jako „šťastný diagram“. Může mít tvar diamantu i svastiky. Zdobí často i sochy Buddhy.

Symbolizuje nekonečnou a dalekosáhlou modrost a soucit Buddhy. V jiných kulturách může představovat nesmrtelnost.

7. PRAPOREC VÍTĚZSTVÍ

Praporec či vlajka byly ve staré Indii zástavou vojsk, která vlála vzadu na válečném voze. Královský praporec je častým atributem buddhů. V Tibetu se nachází na střechách klášterů, obvykle v rozích. Praporec mívá válcovitý tvar a vlaje na dřevěné žerdi. Horní část je podobná slunečníku.

Značí vítězství Buddhy nad máry a dosažení osvícení. Pokud je horní část zdobená pásem tygří kůže, odkazuje na vítězství Buddhy nad hněvem a násilím.

8. KOLO DHARMY

Původně se jedná o indický symbol slunce. V buddhismu reprezentuje dharmu. Buddhovo předávání nauky se označuje jako roztáčení kola dharmy. Tibetský výraz „čhökji khorlo“ znamená „kolo proměny“. Představuje proměnu, kterou dharma praktikujícímu přináší.

Kolo se skládá z obruče, loukotě a středu. Střed připomíná etiku, která nám pomáhá zachovat vyrovnanou mysl. Obruč je soustředěnou meditací, a kolu umožňuje pohyb vpřed. Loukotí bývá obvykle osm a reprezentují paprsky moudrosti, které pronikají nevědomostí.